This exhibition presents the context, process, and conclusions of the artistic research project Imagination as a Tool for Change in Shared Space, carried out at DAMU. At the heart of the research is the question: How can we give the body a voice? In other words, how can we invite bodily perception and imagination into the process of decision-making and exploration, while at the same time perceiving these qualities as fully-fledged mediators of information? The backbone of the research consists of a pair of workshops designed to guide students through the exploration and reflection on the theme of the chill zone at DAMU. A series of exercises aimed to awaken their somatic and sensory perception, followed by an exploration of spaces designated for rest, and finally imaginative exercises with the aim of proposing possible changes or forms for the spaces.
The exhibition presents the individual layers of the project:
1) In the contextual layer, we acquaint readers with our personal starting points (chapter: Medallions), with the theoretical and practical-experiential foundations on which we consciously build (chapter: Introduction), and with methodological procedures (chapter: Methodology).
2) At the center is the documentary layer, which describes the structure of the workshops, the creative outputs of the participants, and a chronicle mapping the transformation of the research team's thinking, documenting the lively dialogue between the discourses of transformative pedagogy and embodied learning in acting and authorship.
3) The layer of findings and conclusions identifies two fundamental qualities: (a) the concept of "sensitized researchers", in which bodily and sensory perception provides a full report on the surrounding world, and (b) the situation of being in the imagery, in which working with the imagination offers possible proposals for change. In conclusion, we look back at the reasons for the changes in the original research questions and consider further possible directions for research.
Tato expozice prezentuje kontext, proces a závěry uměleckého výzkumu Imaginace jako nástroj změny ve sdíleném prostoru realizovaného na DAMU. V centru výzkumu stojí otázka: Jak dát tělu hlas? Neboli jak do procesu rozhodování a zkoumání přizvat tělesné vnímaní a imaginaci a jak zároveň tyto kvality vnímat jako plnohodnotné zprostředkovatele informací. Páteř výzkumu tvoří dvojice workshopů, které byly navrženy tak, aby studující provedly zkoumáním a promýšlením tématu chill-zóny na DAMU. Série cvičení směřovala k probuzení jejich tělesné a smyslové vnímavosti, následně ke zkoumání prostor určených pro odpočinek a v závěru k imaginativním cvičením s cílem navrhnout možné změny či podobu prostor.
Expozice představuje jednotlivé vrstvy projektu:
1) V kontextová vrstvě seznamujeme čtenáře s našimi osobními výchozími pozicemi (kap. Medailonky), s teoretickými a prakticko-zkušenostními východisky, na které vědomě navazujeme (kap. Úvod), a s metodologickými postupy (kap. Metodologie).
2) V centru stojí dokumentární vrstva přibližující strukturu workshopů, kreativní výstupy účastnictva a kroniku mapující proměnu myšlení výzkumného týmu, dokládající živý dialog mezi diskurzy transformativní pedagogiky a vtěleného učení k herectví a autorství.
3) Vrstva zjištění a závěrů identifikuje dvě zásadní kvality: (a) koncept „zcitlivělé výzkumnictvo“, kdy tělesné a smyslové vnímání přináší plnohodnotnou zprávu o okolním světě, a (b) situaci bytí v představě, kdy práce s imaginací nabízí možné návrhy ke změně. V závěru se ohlížíme za důvody změn původních výzkumných otázek a promýšlíme další možné směřování výzkumu.
