Invaze ruských vojsk na Ukrajinu a ozbrojený válečný konflikt donutily mnoho obyvatel země – včetně řady mladých studentů – uprchnout a dočasně, či trvale se usadit v zahraničním exilu. Mnozí z uprchlíků pobývají, usazují se a pracují také v České republice, která shodou okolností byla útočištěm pro řadu ukrajinských antibolševických exulantů díky vstřícné politice tehdejšího prezidenta T. G. Masaryka již v meziválečné době před sto lety.
Projekt Ukrajinská diaspora na UMPRUM v Praze se zaměřuje na studující Vysoké školy uměleckoprůmyslové, kteří do Prahy přišli v nedávné době z Ukrajiny a kteří se věnují různým uměleckým oblastem – volnému umění, užitému umění, grafickému a produktovému designu, architektuře. Celek zde představené expozice obsahuje strukturovaný textový úvod a medailony konkrétních studujících doplněné o rozhovory a audiovizuální dokumentaci jejich výtvarné práce. Cílem projektu je zachytit autentické svědectví mladých, umělecky činných studentů a studentek, kteří následkem současného válečného stavu prožívají traumatizující pocity okupace, kolonizace země, bezpráví. S různou intenzitou a vzdorem vnímají manipulaci s pojmy, zažívají pocity vykořenění, individuální destabilizaci. Někteří z nich se s různou měrou politického aktivismu zaměřují na kritické přehodnocování ukrajinské minulosti, jazyka, národní, rodinné a vlastní identity.
Oficiální ozbrojený konflikt a tzv. plná invaze ruských vojsk do Ukrajiny začala 24. února 2022. S opatrně kritickou reflexí mezinárodních médií ale ruská invaze začala plíživěji už dříve. Nepřiznaně Rusko zahájilo válku proti Ukrajině vojenským obsazením Krymského poloostrova v roce 2014 a s pomocí proruských separatistů pak na východě země na Donbase, kde vznikaly odštěpenecké kvazistáty – Doněcká a Luhanská lidová republika.
Ozbrojená kolonizace Ukrajiny Ruskem a válečný stav vyhnal z domovů významnou část obyvatelstva, z nichž mnozí přicházejí do České republiky dočasně, či trvale žít, pracovat a studovat. Zúžíme-li generalizovanou optiku na konkrétní příklad prostředí, v němž se pohybujeme, vidíme zcela jasně, že i na základních, středních a vysokých školách zcela přirozeně narůstá počet žáků, učňů a studujících z Ukrajiny. Také na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (zkráceně UMPRUM) se formuje svébytná generace mladých studentek a studentů, kteří jsou součástí početně rostoucí ukrajinské diaspory, způsobené válečnou agresí Rusů.
Aktuálně – tj. v září 2024 – je na UMPRUM 28 studentů, studentek, stážistů a stážistek; několik bývalých absolventů a absolventek v Praze nadále profesně působí. Ještě v roce 2022 přitom na škole studovaly pouze jednotky osob původem z Ukrajiny. Jedná o kvantitativně a kvalitativně významnou, neopominutelnou komunitu umělců a umělkyň, která má nejen v této škole, v Praze, ale obecně v české kultuře, specificky v oblasti umění, designu a architektury partikulární, avšak dosud nedostatečně dokumentované a reflektované místo.
Týmový projekt ideově a koncepčně otevírá tematicky strukturovaná esej. Kromě zasazení česko-ukrajinských vazeb do politických, kulturních a uměleckohistorických souvislostí, si projekt klade za cíl prozkoumat různé aspekty života studentů a studentek UMPRUM z ukrajinské menšiny v Česku. Sleduje jejich nejrůznější umělecké projevy, které se pokouší přiblížit mezinárodnímu publiku či internímu prostředí školy. Výběrová databáze publikovaná na digitální platformě Research Catalogue je sestavená z medailonů jednotlivých studujících různých oborů UMPRUM. Vždy obsahují základní životopisná data, stručnou charakteristiku jejich výtvarné práce a jejich audiovizuální multimediální tvůrčí projekty v návaznosti na konkrétní oborovou afiliaci. V rozhovorech jsme sledovaly, nakolik je tvorba individuálních členů této diaspory politicky angažovaná, jak se utkává s traumatizujícími válečnými okolnostmi, jak jejich tvorba reflektuje téma vykořenění z původního domova a naopak integraci do nového, dočasného, či trvalého domova v Praze, v čem je jejich život jiný i jak vnímají své studium na UMPRUM v Praze. Cílem projektu by měly být bližší obeznámenost se situací, empatie a celkové zcitlivění přístupu k jednotlivým lidským příběhům. Ukrajina se delší dobu nachází v kritickém bodě, který je třeba analyzovat, diskutovat, zaznamenat a právě umělci mnohdy mají mimořádnou schopnost problematické momenty rozkrývat.
Grafický design digitální publikace projektu Ukrajinská diaspora na UMPRUM v Praze je dílem studenta doktorského programu UMPRUM v oblasti typografie; Ilia Bazhanov se ve svém disertačním projektu zabývá mimo jiné digitalizací písmových abeced, které byly použity na historických tiskovinách a v časopisech, které v Praze mezi válkami vydávala ukrajinská emigrace. Bazhanov se pokouší o analýzu a porozumění schématům a stereotypům, kterými se emigranti snažili zachovávat vlastní identitu a svébytnost. Zajímá ho interpretace vlastní kultury v jiném prostředí, otázky kulturní apropriace a subverze, které jsou spojeny s exilem, tj. se záměrnou distancí od politického establishmentu původní domoviny a jeho oficiální reprezentace. Z tohoto úhlu sleduje, nakolik se ukrajinská cyrilice z hlediska typografie hybridně mísí s latinskou abecedou. Bazhanova obecně zajímá meziválečná emigrace z „Východu” jako kulturní fenomén v kontextu střední a západní Evropy, spolupracuje s knihovnou a archivem Slovanské knihovny v Praze. Jak se v níže uvedené části textu dočteme, ukrajinský exil měl v Praze a v Československu svůj historický precedent, současný příliv ukrajinských uprchlíků v jistém ohledu navazuje na Masarykem protežovanou diasporu východoevropských emigrantů ve dvacátých a třicátých letech 20. století.[1]
V dějinách umění doposud významně určovala dominantní kanonickou jistotu západní kultura. Tento prozápadní diskurz už ale v současné době nestačí, odborný zájem se otevírá hlubšímu zkoumání tvorby jiných, neprávem upozaďovaných geografických oblastí, mj. i tvorby umělců postsovětského bloku a válkou zkroušené Ukrajiny (srov. Secondary Archive[2]; teorie srov. texty – Steven Mansbach,[3] Beáta Hock,[4] Raino Isto,[5] Magdalena Radomska[6] v návaznosti na Piotra Piotrowského,[7] a další).
Projekt Ukrajinská diaspora na UMPRUM v Praze navazuje na nedávný výzkum umění střední a východní Evropy a prozkoumává různé přístupy, podoby i postoje v rámci nejmladší ukrajinské tvorby vznikající v prostředí naší školy. Na historickou kontinuitu existence ukrajinské umělecké scény v Čechách, respektive Československu, poukazuje text Lady Hubatové-Vackové, v němž přibližuje okolnosti, tvůrčí činnost a umělecké školství exulantské ukrajinské komunity v meziválečném období. Téma školství dále rozvíjí esej Kateřiny Klímové zaměřující se na nezávislé instituce pro ukrajinské děti v českém prostředí jakožto formy akutní pomoci, kde jednou z nich bylo také volnočasové centrum s hlídáním dětí zajištěné studujícími a vyučujícími UMPRUM. Na jiný typ kontinuity poukazuje studie Veroniky Soukupové věnovaná návratu k principům ruční práce a vizuality folkloru a lidových tradic v současném ukrajinském umění, který je třeba vykládat jako gesto politického vzdoru. O důslednou kontextualizaci ukrajinské diaspory v Čechách se v závěru pokouší text Darjy Lukjanenko, v němž připomíná vývoj Ukrajiny a ukrajinské kultury posledních let a osud studujících na UMPRUM a dalších pražských vysokých školách.
Ediční poznámka: Ukrajinská města v textech označujeme českými přepisy z ukrajinské cyrilice. Namísto zavedených pojmenování Kyjev, Lvov, Záporoží apod. tak používáme ukrajinštině bližší Kyjiv, Lviv, Zaporižžja. Vžité spojení „na Ukrajině“, které je pro Ukrajince a Ukrajinky nepřirozené a poněkud znevažující, protože odkazuje k nejasně definovanému území, k místu „na okraji“, nahrazujeme spojením „v Ukrajině“, „do Ukrajiny” atd.
Lada Hubatová-Vacková, Darja Lukjanenko, Kateřina Klímová, Veronika Soukupová
[1] Na toto téma bylo publikováno množství odborných knih, připomeňme např.: Exil v Praze a Československu 1918-1938 = Exile in Prague and Czechoslovakia 1918-1938, Praha 2005; Sergej Jakovlevič Gagen – Oksana Pelenská – Jakub Hauser (eds.), Zkušenost exilu: katalog výstavy Osudy exulantů z území bývalého Ruského impéria v meziválečném Československu = The experience of exile: catalogue of the exhibition The destinies of exiles from the territory of the former Russian empire in interwar Czechoslovakia, Praha 2017; Lukáš Babka – Jakub Hauser (eds.), Příběhy exilu: osudy exulantů z území bývalého Ruského impéria v meziválečném Československu = Stories of exile: the destinies of exiles from the territory of the former Russian empire in interwar Czechoslovakia, Praha 2018.
[2] Secondary Archive. Platform for women artists from Central and Eastern Europe, https://secondaryarchive.org/.
[3] Steven A. Mansbach, Modern Art in Eastern Europe. From the Baltic to the Balkans, ca. 1890-1939, Cambridge 1999. Steven A. Mansbach (ed.), Methodological Frameworks for a Defiant Region, Umění/ Art 69, 2021, č. 2, s. 143–145. Tematické číslo časopisu s řadou podnětných příspěvků viz https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:fee79b3c-d6a1-48a5-a008-4fc2e6f91b4a?article=uuid:b39c774f-9fdc-486a-9488-faba07e6bae6, vyhledáno 1. 8. 2024.
[4] Beáta Hock a Raino Isto se mj. podílí na týmovém projektu „East-Central Europe from Transnational Perspectives” and “Cultural Icons of East-Central Europe”. Beáta Hock – Klara Kemp-Welch – Jonathan Owen (eds.), A Reader in East-Central-European Modernism 1918–1956, London 2019.
[5] Raino Isto, Monumental Endeavors: Sculpting History in Southeastern Europe, 1960–2016, dissertation thesis, University of Maryland 2019.
Ukrajinská diaspora, umění a školství v meziválečném Československu
Lada Hubatová-Vacková
Kateřina Klímová
Řemeslo, ruční práce a lidové tradice jako nástroje politického vzdoru v současném ukrajinském umění
Veronika Soukupová
Darja Lukjanenko
Koncepce projektu
Lada Hubatová-Vacková, Darja Lukjanenko, Kateřina Klímová, Veronika Soukupová
Texty
Monika Drlíková, Lada Hubatová-Vacková, Darja Lukjanenko, Kateřina Klímová, Veronika Soukupová
Jazyková redakce
Tereza Štěpánová (čeština), Kate Berens (English)
Překlad do angličtiny a proofreading
Filip Drlík
Repropráva
Tereza Štěpánová
Grafický design
Ilja Bažanov & Viktoriia Naumuk
Spolupráce
Iva Henault
Projekt je financován ze zdrojů Akademické grantové soutěže Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, a částečně z prostředků Programu na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity (NAKI III) Ministerstva kultury ČR v rámci projektu „Místa tvořivosti. Uměleckoprůmyslové vzdělávání: konstrukce identit, záchrana minulosti a design budoucnosti“ (DH23P03OVV061).